Chlapec, který rozdával sny - Luca di Fulvio

Název: Chlapec, který rozdával sny
Originál: La Gang dei Sogni
Autor: Luca di Fulvio
Žánr: Světový román
Počet stran: 512

Anotace:
Zaoceánským parníkem přijíždí z Itálie mladá matka s malým synkem, aby si v Americe splnili sen o lepším životě. Jejich naděje však záhy utrpí velkou trhlinu, neboť ve zbídačelém ghettu v newyorské čtvrti, kde se ocitnou spolu s dalšími přistěhovalci z celého světa, určují pravidla brutální gangsteři a jejich poskokové. Pokud tu chce člověk přežít, nesmí měnit zavedená pravidla. Ledaže by měl charisma a neuvěřitelný dar fantazie... Román o velké lásce a houževnatosti snu nás zavádí do Ameriky bouřlivých 20. let 20. století, do prostředí rodícího se filmového průmyslu, rádia, Brodwaye, reklamy, mrakodrapů a luxusních automobilů... Více o knize na cbdb.cz

Čtvrtá říjnová přečtená kniha, která se mi dostala do rukou díky akci v knihkupectví Luxor - 1+3 zdarma. A díky za to! Normálně bych po ní asi nesáhla, protože se mi nelíbí obálka a hlavně ta anotace. Ta mě vůbec nenadchla, ale nakonec jsem ji koupila a je to nejlepší kniha jakou jsem za poslední dobu četla!

První část knihy je vyprávěna ve dvou časových rovinách.
Minulost nám vypráví Cetta a popisuje nám jak připlula roku 1909 do New Yorku z Itálie se svým synem Natalem, který je hned při rozdělování přistěhovalců přejmenován na Christmase. Cetta začne pracovat jako prostitutka. Ze začátku působí dost naivně, ale je to hodná žena a hlavně dobrá matka, která udělá všechno pro to aby její syn byl skutečným Američanem. Časem se zamiluje do Sala - velkého ošklivého chlapa s věčně špinavými rukami.

Současnost je vyprávěna z pohledu Christmase a odehrává se ve 20. letech 20. století převážně v New Yorku. Konkrétně v chudinské čtvrti Lower East Side v přistěhovatelském ghettu na Monroe Street.
Christmase jsem si zamilovala hned od začátku. Jeho mluvu, charakter, mladickou naivitu a schopnost vymýšlet si historky.
Díky řezníkovi Pepovi a jeho fence Liliput vznikne Christmasův gang Diamond Dogs.

V knize se objevuje i vyprávění jiných postav. Autor do příběhu přidává další a další postavy, které postupně představuje. Nejdůležitější z nich pro příběh je ale Ruth. Mladá bohatá židovská dívka, která je brutálně napadena a znásilněna Billem. Když je Ruth napadena, najde ji právě Christmas  se zakrvácenou a nateklou tváří, ale i přesto se v jejich zelených očích naprosto ztratí a na první pohled se do ní zamiluje.

Příběh má několik dějových linek. Autor nám ukazuje život Ruth, Christmase a násilníka Billa. V druhé části se objevují i další postavy, které mají na osud Christmase a Ruth vliv. Život Sala a Cetty je tam už jen okrajově.

Mezi mé nejoblíbenější postavy patří jednoznačně Christmas, protože byl ochotný změnit matematiku kvůli Ruth, která má jen devět prstů. Daroval ji devět květů a přiměl by celou Ameriku, aby počítala do devíti.
Hodný, ale naoko přísný Sal, který neuměl dávat najevo emoce a Christmasovi od mala říkal pochcánku měl v knize strašně málo prostoru a to je škoda, protože pro mě to byl hned druhý nejlepší chlap v celé knize.
Další hrdinové knihy, kteří se mi dostali pod kůži byl Saul a Cyril. Saul byl Ruthin dědeček, který si oblíbil Christmase, díky jeho drzosti. Byl to nerudný starý protivný dědek, ale já ho milovala stejně jako Ruth.
A v neposlední řadě tu máme Cyrila. Černošského skladníka v rádiu, kde začne pracovat i Christmas díky Panu Velkýmu. Cyril nesnáší bělochy, ale Christmas je vlastně Ital, tak mu dá šanci a díky tomu zažijí neuvěřitelné dobrodružství.

To je tak ve stručnosti všechno co by jste měli vědět. Zápletky a situace tu záměrně nepíšu, aby jste byli překvapení až se dozvíte jaké cesty si osud pro hrdiny připravil.
Co musíte vědět je to, že autor píše neuvěřitelně poutavě. Mluva, kterou je to psané vás nikdy nepřestane bavit. V knize se objevují přistěhovalci a ghetta, takže je jasné že o zajímavé názvy nebude nouze.

Doporučuji si při čtení nachystat kapesníčky, protože jsem se u této knihy rozbrečela pětkrát a to nepočítám konec, to už byly vodopády slz.  Ale nebojte u knihy se i zasmějete a rozčílíte. Jednu chvíli jsem naštvaně kroutila hlavou a chtěla jsem dát Christmasovi pár facek. A to je to co na tom miluju! Během pětiset stránek zažijete všechny emoce, dokonce i strach.

Jediný mínus, který kniha má je obálka a jméno Cetta - ze začátku mi dělalo velký problém, nevím jak se to čte, četla jsem to jako Četa což mi přišlo divné, ale nakonec jsem si na to zvykla. Knihu určitě doporučuji, protože každý si v ní najde něco co ho dostane.

Mé hodnocení: 100%
Mé hodnocení na cbdb.cz a na databazeknih.cz: ⭐⭐⭐⭐⭐

Nevítaný host - Shari Lapena

Název: Nevítaný host
Originál: An Unwanted Guest
Autor: Shari Lapena
Žánr: Thriller
Počet stran: 256

Anotace
Do odlehlého venkovského hotelu přijíždí na odpočinkový zimní víkend první hosté: Gwen a její kamarádka Riley, pár Ian a Lauren, čerství snoubenci Matthew a Dana, manželé Beverly a Henry, proslulý obhájce David a staropanenská spisovatelka Candice. Poté co dorazí, však udeří sněhová bouře, která odstřihne hotel od elektřiny i veškerého kontaktu se světem. Hned první noc dojde k tragické nehodě: jeden z návštěvníků spadne ze schodů a zabije se. Byla to nehoda? A kdo by měl důvod zabíjet?
Atmosféra houstne, baterie mobilů, které se proměnily v pouhé svítilny, se pomalu vybíjejí a nedůvěra mezi hosty se mění v paranoiu - další smrt na sebe totiž nenechá dlouho čekat. A tentokrát už je to nepochybně vražda... Více o knize na cbdb.cz

…

Jsem nesmírně ráda, že jsem po dočtení Někdo cizí v domě na autorku nezanevřela, protože touhle její další knihou jsem si spravila chuť.
Autorka tento příběh zasadila do opuštěného hotelu v zasněžených horách a to samo o sobě ve mně budilo hrůzu. Přiznám se, jsem strašpytel.
Měla jsem obavy jak se Shari popere s nezvykle velkým počtem postav, protože v jejich dvou předešlých knihách bylo o postavy nouze, ale nezklamala. Postavy mě nadchly svou různorodostí, každá byla jiná, něčím zajímavá a hlavně tak trochu narušená.

Popisy prohledávání hotelu jsem četla večer před spaním a to byla atmosféra! Myslím, že dlouho do žádného hotelu nechci zavítat ani náhodou. Strach a hrůza jednotlivých postav byly popsány perfektně, bez problému jsem se do nich mohla vcítit a prožívat jejich strachy společně s nimi.

Do samotného konce jsem netušila kdo byl vrah a hlavně proč. Měla jsem úplně jinou teorii a tentokrát jsem doufala, že se konečně trefím. Marně. Takže konec byl pro mě nečekaný a rozhodně zajímavý. Zvláště pak vysvětlení samotného pachatele proč se to vlastně muselo všechno stát.

Mrzí mě, že kniha je tak krátká a že se příběh dál nerozvíjel. Nebylo tam řečeno jak se ostatní přeživší vyrovnali s takovým hrůzným zážitkem. Hlavně mě zajímalo jak to dopadne s Davidem a Gwen. Možná to je známka toho, že si potřebuji přečíst pro změnu nějakou romantiku. :)

Celkově mě kniha zaujala asi tak stejně jako Manželé odvedle, takže hodnotím stejně.

Mé hodnocení: 80%
Mé hodnocení na cbdb.cz a databazeknih.cz: ⭐⭐⭐⭐

Knihu bych doporučila někomu kdo hledá příběh, který je psaný jednoduchým stylem, ale přesto zaujme zajímavou zápletkou.

Ještě dodatek: Tak jsem si zvykla na detektiva Rasbacha z předchozích knih, že mi tady zoufale chyběl.

Někdo cizí v domě - Shari Lapena

Název: Někdo cizí v domě
Originál: A Stranger in the House
Autor: Shari Lapena
Žánr: Thriller
Počet stran: 272

Anotace
Karen a Tom Kruppovi jsou šťastní - vzali se teprve nedávno a vlastní nádherný dům na předměstí New Yorku. Jednoho dne přijede Tom domů a zjistí, že Karen zmizela - její auto je pryč a zdá se, že odjela ve spěchu. Nevzala si dokonce ani kabelku, telefon, doklady. Krátce nato se Tom od policie dozví, že jeho žena měla nehodu, utrpěla otřes mozku a nic z té události si nepamatuje. Po čase se Karen, odhodlaná vyléčit se a vzpomenout si, vrací z nemocnice domů. Ale zdá se, že se tam něco změnilo. Něco není v pořádku. Někdo tam byl. Někdo cizí. Jenže v tomhle domě je každý cizí. Každý má něco, co by podle něj mělo zůstat skryto. Něco kvůli čemu by raději vraždil, jen aby si to mohl nechat pro sebe... Více o knize na cbdb.cz

Jako druhou říjnovou knihu jsem si vybrala druhou knihu od Shari Lapeny - Někdo cizí v domě. Její první knihu jsem přečetla téměř na jeden nádech a tak jsem očekávala to samé od té druhé. Ale u této knihy jsem nebyla zdaleka tak nadšená.

Shari má skvělý vyprávěčský styl a umí čtenáře napínat a tak to bylo i tady. Samozřejmě hlavní hrdinové nejsou úplně normální šťastný pár, protože to by byl nuda. Tom a Karen mají svá tajemství a odhalit je pomůže zkušený detektiv Rasbach, který se objevil i v první autorčině knize.

Důležitou roli v příběhu hraje i jejich poněkud zvláštní sousedka Brigid.  Brigid je Karenina dobrá kamarádka, ale Tom ji nemá moc v lásce.  Proč mu tak vadí? A je opravdu tak dobrá kamarádka? Nenechte se zmást a čtěte pozorně.

Autorka, jak je to u ní zvykem, vás vtáhne hned na prvních stránkách do děje. To se mi na ní líbí, že začátky nemá zdlouhavé a kniha vás hned od začátku napíná. Charaktery postav popisuje plynule během děje, takže to nenarušuje vyprávění. Je mi trošku líto, že s některými postavami se seznámíme jen okrajově, což je podle mě škoda. Mě osobně velmi zajímal Bob, manžel sousedky Brigid. Pořád jsem čekala, že se do příběhu nějak zapojí, ale prozradím vám, že bohužel nezapojí.

Celkově je kniha dobrá, ale děj mě nijak moc nenadchl. Konec byl nečekaný, ale působil na mě nedokončeně. Vadilo mi, že se vše nevysvětlilo a neuzavřelo. Proto hodnotím knihu průměrně.

Mé hodnocení: 60%
Mé hodnocení na cbdb.cz a databazeknih.cz: ⭐⭐⭐

Manželé odvedle - Shari Lapena

Název: Manželé odvedle
Originál: The Couple Next Door
Autor: Shari Lapena
Žánr: Thriller
Počet stran: 272

Anotace
Vaši sousedé nechtějí, abyste vzali své šestiměsíční dítě k nim na večírek. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijdeme zkontrolovat. Vaše dcerka spala, když jste ji viděli naposledy. Teď stoupáte po schodech do svého mrtvolně tichého domu a vaše nejhorší noční můry se naplnily. Je pryč. Nikdy předtím u vás nebyla policie. Teď prohlížejí celý váš dům a kdoví, co tam najdou...
Více o knize na cbdb.cz...

Jako první říjnovou knihu jsem si vybrala právě tuto. Od autorky na mě v knihovně čekali všechny její tři knihy už nějaký ten pátek, tak jsem se rozhodla do nich postupně pustit.

Shari Lapena neztrácí čas s nějakým seznamováním hrdinů, nebo s pomalým seznamováním okolí. Hned na prvních stránkách vás vtáhne do akce. Téměř okamžitě se dozvíte to, co je řečeno v anotaci. Anne a Marco jsou u sousedů na večírku a když se vrátí domů, jejich šestiměsíční dcerka je pryč. Je to batole, nemluvně, které se samo nemohlo dostat z postýlky, takže je jasné že ji někdo unesl.
Napůl šílení ihned zalarmují policii a začne vyšetřování.

 NIKDY NEVÍTE CO SE DĚJE NA OPAČNÉ STRANĚ ZDI.

Detektiv Rasbach, který se vyšetřování ujme jako první podezírá rodiče. Na povrch se dostanou informace, které na matku i otce ukazují ne zrovna v dobrém světle.
Anniny léky nalezeny v koupelně na ni prozradí víc než by chtěla. Detektiv odhalí její minulost. Marcova finanční situace zase detektivovi vnukne myšlenku, že taky nebude úplně bez viny.
Do příběhu zasahuje Annina matka Alice a otčím Richard, kteří také obviňují Marca, kterého od začátku jejich vztahu neskrytě nesnáší.

ČEHO VŠEHO JSTE SCHOPNI VY, KDYŽ VÁS PŘINUTÍ PŘEKROČIT VLASTNÍ HRANICE?

Jak to tedy je? Kdo může za zmizení holčičky? Anne, nebo Marco? Nebo oba dva? Jako obvykle jsem si viníka tipla hned na začátku knihy, a jako obvykle jsem se spletla.  Autorka příběh vypráví svižně, jednoduše. Postupně odhaluje pravdu a charaktery hlavních postav. Výborně popsala trápení hlavní hrdinky Anne. Matka, která ztratí své dítě se podle mě musí jednoznačně zbláznit strachy a chování a myšlenkové pochody Anne byly popsány tak, že jsem každičký okamžik prožívala s ní.
Celkem brzy se dozvíte kdo unesl malou Coru. Byla jsem překvapená, proč to autorka prozrazuje tak brzo, ale Shari Lapena prostě umí čtenáře zmást.

Knihu jsem přečetla během jednoho dne, naprosto neschopná se od ní odtrhnout. Vřele doporučuji, jestli jste ještě nečetli honem do toho!!

A ten konec, myslím tím úplně poslední stránku knihy, byl dokonalý!

Čtyři hvězdy dávám proto, že mi dost vadilo opakování informací, které rušilo vyprávění.

Mé hodnocení: 80%
Mé hodnocení na cbdb.cz a na databazeknih.cz: ⭐⭐⭐⭐

Ta přede mnou - J.P.Delaney

Název: Ta přede mnou
Originál: The Girl Before
Autor: J. P. Delaney
Žánr: Thriller
Počet stran: 344

Anotace
NAPIŠTE PROSÍM SEZNAM VŠEHO,  CO POVAŽUJETE KE SVÉMU ŽIVOTU ZA NEZBYTNÉ. Ta žádost se zdá trochu zvláštní, až nemístně osobní. Že se jí rozhodnou dvě ženy vyhovět, má strašlivé následky.
EMMA - se snaží vzpamatovat z traumatického přepadení a se snoubencem hledá místo, kde by mohla začít nový život. Ovšem žádný z bytů, které navštíví, pro ni není cenově dostupný, anebo se v něm necítí bezpečně. Dokud nenarazí na dům na Folgate Street. Je to mistrovské architektonické dílo - minimalistický design ze světlého kamene a skla se vzdušnými, otevřenými prostory. Dům má ovšem také svá pravidla. Tajemný architekt, který ho projektoval pro svou rodinu, má totiž pro nájemníky celou řadu nařízení a restrikcí - nesmí mít například žádné knihy, ozdobné polštáře či jiné dekorativní předměty, dokonce ani fotografie. Tenhle prostor má totiž své nájemníky změnit - a také to udělá.
JANE - prožila osobní tragédii a také ona potřebuje nový začátek. Když objeví dům na Folgate Street, okamžitě ji uchvátí, stejně jako jeho sice trochu odměřený, ale přitažlivý tvůrce. Brzy po nastěhování se však Jane dozvídá o záhadném předčasném úmrtí předchozí nájemnice - ženě, která jí byla podobná jak vzhledem, tak věkem. Čím více se Jane snaží v onom příběhu rozlišit pravdu od lží, tím více je nucena podřídit se stejným pravidlům, dělat stejná rozhodnutí, stýkat se s těmi samými lidmi a zažívat stejný teror jako ta před ní... Více o knize na cbdb.cz

Anotace toho o knize prozradí dost, takže je těžké napsat recenzi aniž bych prozradila důležité věci.
Pokusím se o to.

Děj se odehrává v domě na Folgate Street a je vyprávěný ve dvou časových rovinách - v minulosti a přítomnosti. Nejedná se o obyčejný dům. Je to dům, který je ověnčený architektonickou cenou a jeho architekt je sebevědomý a okouzlující Edward M. Před tím než si vezme do domu nějakého nájemníka, musí zodpovědět dost rozsáhlý dotazník.

V minulosti nás do příběhu zasvětí hlavní hrdinka Emma, která se do domu nastěhuje se svým přítelem Simonem po tom, co se stala obětí vloupání a sexuálního zneužití.
V přítomností budeme příběh prožívat s Jane, která se snaží začít znovu. Zažila pád na dno, když porodila mrtvé dítě.
Obě dvě se chtějí do domu nastěhovat i přes veškerá pravidla. Vyplní dotazník a dostanou se až k osobnímu pohovoru s tvůrcem domu. Podepíší smlouvu, ve které souhlasí s více něž dvě stě podmínkami. V domě nesmí být například žádné zvířata, děti, knihy, dekorace, fotky a nepořádek.

O charakteru hlavních hrdinek vám už moc neprozradím, protože by jste přišli o to napětí, když se začne ukazovat co jsou vlastně zač.

Na této knize mě nejvíce bavilo to, že jsem celou dobu byla přesvědčená o tom, co se stalo a kdo za to může. Jenomže v půlce knihy mě autor donutil změnit názor a já své přesvědčení přehodnotila a začala obviňovat někoho jiného. To mi ovšem vydrželo jen pár kapitol, protože najednou jsem zjistila, že to bylo vlastně úplně jinak. Před koncem jsem knihu zavřela s tím, že to musím strávit. Ovšem nevydrželo mi to dlouho, protože od tohoto příběhu se prostě nedalo odtrhnout.

Střídání současnosti a minulosti bylo přehledné a krásně do sebe zapadalo. Knihu jsem přečetla za den a půl. Četla jsem i v práci během pauzy, kde kolem mě neustále někdo chodil, mluvil, zvonily telefony, ale já byla natolik ponořená do děje, že mi to vůbec nevadilo.
Stránky ubíhaly jakoby nic a nechybělo napětí. Při popisu vyvrcholení příběhu Emmy jsem byla opravdu vyděšená a napadlo mě, že by to byl skvělý film.

Jediné co musím vytknout, tak to nepřímou řeč, které bylo v knize dost. Občas to bylo zmatené a nevěděla jsem kdo zrovna co říká, ale dalo se na to zvyknout. Kniha je doplněna o psychologické otázky s možnostmi odpovědí, což bylo velmi originální a zajímavé.

Jestli jste tuto knihu ještě nečetli, pusťte se do toho, nebudete litovat. Už jste ji četli? Co se vám líbilo  co naopak ne?

Hodnocení: 80%
Mé hodnocení na cbdb.cz a na databazeknih.cz:⭐⭐⭐⭐

Tapetář - Ema Labudová

Název: Tapetář
Autor: Ema Labudová
Žánr: Novela
Počet stran: 183

Anotace
Mladá debutantka stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče - příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává. Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české prózy: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností.
 Více o knize na www.cbdb.cz

Knihu jsem si objednala ze zvědavosti, protože anotace mi osobně nic moc neřekla.  Jsem překvapená jak bylo dílko složité. Opravdu tleskám autorce a myslím, že se stala vítězkou Literární ceny Knižního klubu oprávněně.

Čekala jsem oddychovou četbu, ale Tapetář byl pravým opakem. I přesto, ale nevím co o téhle knize napsat. Celkově se mi četla špatně. Věty byly místy příliš dlouhé. Přeskakování z přítomnosti do minulosti bylo pro mě nepřehledné a zmatené.

Na druhou stranu se mi líbilo zpracování problematiky dané menšiny, ke které Irving patří, a že to nebylo zřejmé od začátku. Můžete něco tušit, ale opravdu se vám to potvrdí až zhruba v půlce knihy. A to beru jako velký plus.

Nečekejte nějaký velký děj, přeci jenom je to monologická novela. Tady jde spíš o vnitřní smíření se svým životem.

A co vy, už jste četli Tapetáře? Nadpisy jednotlivých kapitol jsou psány ve (podle Google překladače) španělštině. Usilovně jsem přemýšlela proč tomu tak je. Jediný co mě napadá, tak kvůli jeho kamarádovi\spolupracovníkovi Fredericovi, který pochází ze Španělska. Jestli jste už knihu četli, taky vás to zarazilo? 

Kniha si zaslouží místo v mé malé skromné knihovničce. Určitě se k ní ještě vrátím a třeba budu mít na druhý pokus trochu jiný názor, ale teď musím říct, že to zrovna nebyl můj šálek kávy.

Hodnocení: 60%
Mé hodnocení na ČBDB a databázi knih: ⭐⭐⭐

Růže bílá, černý les - Eoin Dempsey

Název: Růže bílá, černý les
Originál: White Rose, Black Forest
Autor: Eoin Dempsey
Žánr: Historický román
Počet stran: 266

Anotace
Píše se rok 1943. V letech před Hitlerovým vzestupem k moci byl domek Gerberových plný smíchu a štěstí. Ale to je minulost. Franka je nyní sama, otec i bratr jsou ztraceni ve víru války a ona sama nemá důvod žít.
Pak však v lese objeví tělo parašutisty v uniformě Luftwaffe. Rozhodne se neznámému pomoci, ale brzy zjistí, že není tím, za koho se vydává. Dokáží k sobě najít cestu a důvěru, když je proti nim gestapo i sama příroda?
Více o knize na cbdb.cz

Dlouho jsem přemýšlela co o téhle knize napsat. Anotace mě navnadila na skvělý příběh odehrávající se v druhé světové válce. Byla to doba, kdy se děly neuvěřitelná zvěrstva a tak jsem očekávala strhující příběh z této doby. K tomu si přisadila i autorova poznámka na začátku knihy, že příběh byl inspirovaný skutečnou událostí. Říkala jsem si: Páni, to teda bude něco.

Je mi líto, ale jsem příšerně zklamaná. Do první třetiny knihy jsem se vrhla po hlavě, ale postupně mě nadšení opouštělo. Autor to psal stylem, který ve mně nezanechal naprosto nic. Text byl jednotvárný, bez emocí, ke konci jsem četla jak robot slovo za slovem. Poslední třetinu knihy jsem odkládala téměř týden s jasnou vizí jak to dopadne.

Těžko se mi to píše, ale Dempsey postavy nenapsal tak, abych se dokázala do hrdinů vcítit.
Hlavní hrdinka je téměř dokonalá bytost, které vše co si umane vychází bez větších potíží. I přesto, že jsou v nacistickém Německu a ví čeho jsou gestapo i obyčejní lidé schopni, vezme si k sobě do chaty cizince, kterého chce zachránit. To bych ještě pochopila, ale že se mu začne tak brzo svěřovat se svou minulostí na mě bylo už moc. Nehledě na to, že minulost, kterou vypráví je vysvětlena na pár stránkách. Podle mě by si samotná část o působení Franky v Bílé Růži zasloužila minimálně dalších dvě stě stran. Autor to mohl víc rozehrát, stejně tak minulost Johna nalezeného v lese.

Franka působila dost hloupě, když svému bývalému příteli "gestapákovi" řekla, že je zpátky v rodinné horské chatě. Stejně tak, když neměla připravenou dokonalou lež pro svou kamarádku, když šla shánět berle pro Johna. Neustále si opakovala, že nesmí nikomu věřit, ale chovala se opačně.

Na konci se v příběhu objevuje Frančin strýček u kterého přenocuje. Když k němu dorazí gestapo Herr Vogel tvrdí, že hledají jeho vnučku.  Nevím zda to je překladová chyba, tisková chyba, nebo chyba autora. Byla to další zbytečná scéna, která postrádala smysl, děj, zajímavost. Prostě cokoliv co by dokázalo změnit můj názor na tuto knihu.

A to by stačilo, protože nechci dál hanit autorovu práci, kterou si s tím jistě dal. Kdybych byla autorův beta čtenář, nedovolila bych mu knihu vydat dokud nezmění alespoň výše uvedené věci, které mi v knize vadily.

Hodnocení: 40%
Mé hodnocení na ČBDB a databázi knih: ⭐⭐

Chtěla jsem dát jen jednu hvězdu, ale to se mi strašně příčí. Vždy vidím tu práci, kterou si s tím autor musel dát, včetně práce vydavatelství, proto si alespoň ty dvě hvězdy zaslouží.

Musím ještě dodat, že jsem četla hromady kladných recenzí na toto dílko. Na databázi knih má celkové hodnocení 84% a na ČBDB dokonce 89%, takže se nenechte odradit mou recenzí a knihu si přečtěte. Možná s mým názorem budete souhlasit, nebo naopak budete knihu považovat za skvělou.

Štěstí pro lidi - P.Z.Reizin

Název: Štěstí pro lidi
Originál: Happiness for Humans
Autor: P. Z. Reizin
Žánr: Román
Počet stran: 440

Anotace z přebalu knihy
Dva milenci, dvě robotické inteligence, osud lidstva v sázce a velká nálož zábavy k tomu.

Více o knize na cbdb.cz 

Milý příběh o lásce, který by bez umělé inteligence nebyl. Ale je to právě umělá inteligence, která Tomovi a Jen v "žili šťastně až do smrti" brání.
Jednou z hlavních postav je Jen, britská novinářka, která má za úkol denně komunikovat s Aidenem. Aiden je umělá inteligence, která si zamilovala Jen a její oblíbený film Někdo to rád horké.
Na druhé straně země je Tom. Věčně začínající spisovatel, žijící v New Yorku, kde se po rozvodu snaží začít znovu. Aniž by o tom věděl, tráví s ním spoustu času umělá inteligence Aisling. Aisling utekla na internet stejně jako Aiden.

Příběh se čte velmi dobře. Občasné terminologie ze světa techniky jsou autorem srozumitelně a většinou i vtipně vysvětlené. Vyprávění z pohledu několika postav se mi osobně líbilo. Zamilovala jsem si kapitoly ve kterých vypráví Aiden. Myslím, že nebudu jediná.

Tak jak to u love story bývá, ne všichni jejich lásce přejí. Na scénu nastupuje zlá umělá inteligence Sinai. Sinai má původně za úkol chytit a vymazat Aidena a Aisling, ale jelikož je nemocný, začne zasahovat do osudů dvou zamilovaných hrdinů.

U této knihy jsem neměla problém rozesmát se i nahlas. Je to oddechové čtení s prorockým příběhem - jak to nazval sám autor v poděkování na konci knihy.

Backpfeinfengesicht - Obličej, který naléhavě potřebuje ránu pěstí.

Hodnocení: 80%
Hodnocení na ČBDB a databázi knih: ⭐⭐⭐⭐

Óda na instagram

#book #bookstagram #czbookstagram #instagram #knihy #kniha #kniznitipy #kniznitip #vicecasunacteni #pravectu #precteno #knihomol #knihomolka #knihomolky #ukazcoctes 

#knihomolkasilvie

Ano, správně objevila jsem kouzlo instagramu. 

Sociální sítě šly spoustu let mimo mě. Kromě facebooku, ten jsem si dokázala založit.  Teprve teď jsem konečně pochopila princip a smysl instagramu. Trochu jsem si lámala hlavu nad #hashtagy, ale díky panu Googlovi, jsem to nakonec pochopila a nepřipadám si už jako úplný blbec. 

Sledujte #knihomolkasilvie :)

Zdroj obrázku

Literární soutěž - Co Goethe nikdy nenapsal

Jako šuplíkový autor, jsem se začala porozhlížet po literárních soutěžích. Je to můj typ prokrastinace při psaní mé knihy. Pátrala jsem na internetu a našla hned několik soutěží. Přemýšlím, že napíšu rozsáhlejší článek na toto téma. 

Teď bych se ale ráda věnovala soutěži, které se účastním. Myslím (nevím to jistě), že jsem na tuto soutěž narazila přes Google vyhledávač. 

Soutěž najdete na webu https://ja-pisu.webnode.cz/. 

Můžete si vybrat mezi třemi kategoriemi: báseň, fejeton, povídka. Výhodou je, že jeden soutěžící se může zúčastnit hned ve dvou kategoriích. 

Já osobně jsem si vybrala fejeton se zadáním Proč nejsou v knihovně postele? Samotný název mi hned po přečtení vyloudil úsměv na tváři a i přesto že knihovny moc nenavštěvuji (protože když už mám knihu doma, odmítám ji vracet), jsem právě odeslala na uvedený e-mail svoje dílko a jsem zvědavá jak to pro mě dopadne.

Nad básní jsem nepřemýšlela vůbec, protože na tohle jsem opravdu marná, ale je tu ještě kategorie povídka, s názvem Vlasy pomáhají, a to už zní zajímavě.

Soutěžní texty se můžou posílat až do 31.10.2019 (a to beru jako znamení - to je totiž datum mého narození). 

Co vy? Zúčastňujete se literárních soutěží?

Do vody - Paula Hawkins

Název: Do vody

Originál: Into the Water
Autor: Paula Hawkins
Žánr: Thriller
Počet stran: 414

Anotace z obalu knihy
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou...

Na dně řeky se najde tělo svobodné matky - a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství...

Děj se odehrává v tajuplném starém městečku Becford, které je známé svými hororovými historky o topení čarodějnic v dnes už nechvalně známé tůni Tonoucích. Paula nám příběh zprostředkovává z pohledů několika postav. Ukazuje nám názory a pohledy postupně všech účinkujících. Spoustu lidí kritizuje paní Hawkins kvůli množství postav, které ve svém díle použila, ale já musím říct, že to je to nejmenší co mi na téhle knize vadilo.

Nepamatuji si, kdy by mi trvalo tak dlouho, pořádně se začíst do knihy. Kniha začíná úryvkem z rukopisu Nel Abbottové - Tůň Tonoucích - je to zajímavé, je to napínavé, rozhodně vás to navnadí aby jste četli dál, ale první kapitoly na mě působily opačně. Trvalo mi strašlivě dlouho než jsem se prokousala do půlky knihy, kde mě to konečně začalo bavit. Na začátku jsou kapitoly příliš krátké, aby jsme se dostatečně seznámili s hrdiny, přeskakuje z jedné postavy na druhou. Musela jsem se nutit abych četla dál.

Přes slabší začátek poháněná zvědavostí jsem se dostala do poloviny knihy a tam už jsem byla vcucnutá do příběhu na sto procent.

Kapitoly jsou prokládány rukopisem Nel Abbottové, kterým, jak už jsem zmínila, kniha i začíná. Podle mého skromného názoru to byl perfektní nápad. Dodávalo mi to k tomu takový děsivý nádech, jako když ve filmu hraje v pozadí strašidelná hudba.

Rozuzlení zápletky bylo zmatené a jednoduše divné. Vyprávění v prvním osobě mi nesedlo a neustále opakování slova uniformovaní mě ke konci knihy dohánělo k šílenství.

Pokud hledáte oddechovou knížku, něco u čeho nemusíte dávat pozor, tak Do vody si nechte na někdy jindy. Aby jste si užili tento příběh musíte mít napjaté všechny smysly od začátku až do konce.

Mé hodnocení: 60%
Mé hodnocení na databázi knih a čbdb: ⭐⭐⭐

Zmizelá - Gillian Flynnová

Název: Zmizelá
Originál: Gone Girl
Autor: Gillian Flynnová
Žánr: Thriller, Román
Počet stran: 528


Anotace ze serveru Databázeknih.cz
Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může vražedně klamat...

Amy Dunneová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyiny přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy?


Tuto knihu jsem měla v knihovničce uloženou už od začátku léta, ale přes časový press jsem se k ní dostala až po několika měsících. Kdybych věděla, že mě tak pohltí vrhla bych se na ní hned.
Kniha je rozdělena do tří částí a krátkých kapitol, což jako čtenář musím pochválit.

V první části jsem opovrhovala hlavním hrdinou Nickem, říkala jsem si, jak taková báječná žena jako Amy mohla skončit s takovým sobeckým a bezcitným (promiňte to slovo) hajzlem? Autorka vykreslila jeho profil bravurně. Předpokládám, že přesně o to jí šlo, aby Nick hned ze začátku působil jako klasický antihrdina. Takže nezbývá než autorce zatleskat.

Ale nenechte se zmást a směle se pusťte do čtení. V druhé třetině knížky zjistíte, že není vše tak jak se zdá na první pohled. Svět Amy a Nicka není jen černobílý. Já byla upřímně šokovaná a musela jsem chtě nechtě pokračovat dál. Četla jsem i ve čtyři ráno, když jsem vstávala do práce, a to většinou nejsem schopná dát dohromady smysluplnou větu natož se soustředit na čtení.

Několikrát se mi během čtení stalo, že jsem knihu chtěla zahodit, protože vyvíjející se zápletka se zaplétala v další zápletku a už jsem chtěla vědět, jak to vlastně je, ale konec byl stále v nedohlednu. Proto si myslím, že autorka mohla třetí část zkrátit.

Samotný závěr knihy ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Možná to autorka udělala schválně aby konec nebyl předvídatelný, což pro mě rozhodně nebyl, protože jsem doufala v úplně jiné zakončení příběhu. Ale donutilo mě to přemýšlet o celém ději knihy pořád a pořád dokola, a to je vlastně dobře ne?

Pokud přemýšlíte, jestli si knihu pořídit, nebo na vás čeká v knihovničce, neváhejte a pusťte se do ní. Myslím, že nebudete litovat.

Mé hodnocení: 80%

Mé hodnocení na databázi knih a čbdb: ⭐⭐⭐⭐

Od koho, o čem a proč?

Zdravím Vás milí návštěvníci, kolemjdoucí a zbloudilci,

ráda bych se představila. Jmenuji se Silvie a táhne mi už téměř na třicet. Bude mi sice "teprve" 27 let, ale k té děsivé třicítce se to blíží. Nejsem moc sdílná, co se týká osobního života, takže tohle Vám bude muset stačit na zodpovězení otázky z nadpisu Od koho. Na druhou stranu jsem velmi sdílná co se týká knih a přesně o tomhle by měl tenhle blog být. Čtu ráda a čtu často. Naučila jsem se číst sama, v posledním ročníku ve školce, kde jsem musela být protože jsem musela jít do školy o rok později. Pamatuji si, že jsem dostala knížku o zvířátkách. Byla zelená a vždycky na jedné stránce byl obrázek a trochu textu pod obrázkem. Jelikož jsem se nudila, tak jsem prostě "jednoduše" začala číst. Nebylo to tak jednoduché a dokonalé, ale takhle si to pamatuju a od té doby čtu pořád. Samozřejmě byly pauzy, v pubertě, v období dospívání jsem měla jiné zájmy, ale knihy jsem na dobro neopustila nikdy a ony mě také ne. V mém okolí se žádný knihomol nevyskytuje, nebo zatím ještě o něm nevím a tak jsem se rozhodla svoje postřehy, dojmy, pocity a zážitky z knižního světa ventilovat zde. Možná budu mít štěstí a najdu někde mezi vámi stejného magora jako jsem já.

Ještě jsem zapomněla zmínit, že taky píšu, ale mé dílka zatím nejsou ve fázi publikovatelnosti. Možná jednou.. :)